Romská rada zásadně nesouhlasí s omezením dávek na bydlení. Nepřispěje to k řešení chudoby a negativních sociálních jevů, situace se zhorší

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny nesouhlasí s omezením dávek na bydlení lidem, kteří žijí v takzvaných oblastech se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů. Vyzvala ministerstvo práce, aby se zasadilo o vypuštění tohoto pravidla a vyškrtnutí paragrafu ze zákona o hmotné nouzi, uvedla Olga Jeřábková z kabinetu ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD).

Podle letošní novely o hmotné nouzi mohou obce z části rozhodovat o tom, kdo bude na jejich území dávky na bydlení dostávat. V místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, je možné vyhlásit oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Úřad práce by tam pak nemohl vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. Dávku tak nedostanou třeba lidé z některých částí Sokolova. Určité ulice a domy chce vyčlenit Přerov či Ústí nad Labem a další města.

"Rada v této věci vyjádřila zásadní nesouhlas s omezením práv občanů na pomoc v hmotné nouzi. Je přesvědčena, že institut (oblast se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů) nepřispěje k řešení chudoby a negativních sociálních jevů, ale naopak jejich závažnost ještě zvýší," uvedlo tiskové oddělení ministra v prohlášení zaslaném serveru Romea.cz. Rada ministerstvo práce vyzvala, aby se zasadilo o zrušení příslušného paragrafu zákona o hmotné nouzi a "zajistilo dodržování práv občanů a dalších zásad právního státu".

Některá města a obce řeší potíže s chudinskými lokalitami. V těchto ghettech bývá většina dospělých bez práce, rodiny žijí ze sociálních dávek. Podle výroční zprávy o stavu romské menšiny za loňský rok polovina Romů v Česku žila v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů romských koordinátorů to bylo téměř 123 tisíc lidí. Na okraji společnosti se ocitlo dokonce zhruba 70 procent romských obyvatel Moravskoslezského kraje a asi 60 procent v Olomouckém a Ústeckém kraji. Proti roku 2015 se situace loni nezlepšila.

Rada se ve středu seznámila také s podrobnostmi kolem výkupu vepřína v Letech u Písku, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy. Vláda odkoupení už schválila.

"Rada tyto kroky uvítala a doporučila vytvořit důstojné pietní místo propojené vzdělávací stezkou se současným památníkem, a to ve spolupráci s pozůstalými po romských obětech koncentračního tábora v Letech," uvádí se v tiskovém prohlášení.

Pozemky by po odkoupení farmy mělo spravovat Muzeum romské kultury. Pod něj bude od ledna spadat také Památník Hodonín u Kunštátu. I na tomto místě stával romský koncentrační tábor. Budování kunštátského areálu mělo na starosti původně pedagogické muzeum, vláda rozhodla o převedení.

V dalších bodech jednání byla Rada informována o přípravě čtvrté monitorovací zprávy k plnění závazků plynoucích z Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, přípravě v pořadí již třetího rozpočtového období tzv. Norských fondů 2014 – 2021.