Domácí péče stagnuje, výdaje rostou

Využívání této formy zdravotní péče tak v relativním vyjádření kleslo ve skupině osob nad 65 let z 69 na tisíc obyvatel v roce 2007 na 58 v roce 2016. Pečovatelskou službu ve stejném roce využívalo necelých 107 tisíc klientů, z toho 70 % tvořily ženy. Jejich počet v posledních deseti let osciluje kolem 110 tisíc, zatím nejvíce jich MPSV evidovalo v roce 2003 (116 tisíc). V roce 2016 MPSV evidovalo 1 654 neuspokojených žadatelů o tuto službu. Zatímco počet lidí využívajících pečovatelskou službu v posledních letech klesá nebo stagnuje, počet klientů osobní asistence mezi lety 2010 až 2016 vzrostl o 3 751. V domácí zdravotní péči přitom rostl jen počet mužů, zatímco počet žen se od roku 2007 prakticky nezměnil. V roce 2016 jich bylo více než 86 tisíc, počet mužů byl 55 tisíc. Čtyři z pěti (82 %) pacientů domácí zdravotní péče jsou ve věku 65 a více let, většinu z nich pak tvoří ženy (61 %). Ročně uskuteční pracovníci domácí zdravotní péče zhruba 6,9 miliónu návštěv klientů. V přepočtu na obyvatele je domácí zdravotní péče nejvíce využívaná v kraji Ústeckém a Pardubickém, naopak nejméně v Kraji Vysočina a Zlínském kraji. Ve využívání této péče existují mezi kraji výrazné rozdíly – viz tabulka níže.

Drtivá část veřejnosti i strategické dokumenty preferují péči, jak zdravotní, tak sociální, v domácím prostředí. Stagnaci zvyšování kapacit a využívání těchto služeb tak lze považovat za negativní. Využití domácí zdravotní péče a terénních služeb nezávisí jen na demografickém vývoji, ale také na potřebě péče a indikace této péče ze strany praktických a ošetřujících lékařů a její regulace ze strany zdravotních pojišťoven, v případě využití sociálních služeb a dávek pak na nastavení financování a regulaci ze strany státu a MPSV. V roce 2016 domácí zdravotní péči zajišťovalo celkem 558 poskytovatelů, nejvíce jich bylo registrováno v Praze a Středočeském kraji.

Výdaje na dlouhodobou péči výrazně rostou. Zahrnují jak výdaje pojišťoven, tak výdaje na sociální dávky a služby

Podle statistiky zdravotnických účtů, která je zpracovávána podle jednotné mezinárodní metodiky, výdaje na dlouhodobou péči zahrnují jak výdaje na zdravotní a sociální služby, tak na dávky pro osoby se zdravotním postižením, které jim dlouhodobou péči v rodině nebo prostřednictvím služeb mají zajistit. Sledovány jsou zvlášť výdaje na pobytové (ústavní) služby dlouhodobé péče, a zvlášť na ambulantní (denní) a domácí služby (viz definice a metodika). 

V roce 2016 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou péči 65,3 mld. Kč, z toho více než dvě třetiny (69 %, resp. 45,1 mld. Kč) připadalo na péči zdravotní a zbývajících 31 % (20,1 mld. Kč) na sociální služby (1,9 mld. Kč) a dávky (18,2 mld. Kč) – viz tabulka níže. Výdaje ne sociální dávky spojené s potřebou péče (příspěvky na péči, na mobilitu a kompenzační pomůcky) tak tvořily 90 % sociálních výdajů na dlouhodobou péči. Z celkových výdajů na dlouhodobou péči více než čtyři pětiny (82%, respektive 37,1 mld. Kč) směřovaly na péči lůžkovou, na péči poskytovanou doma 6,2 miliardy, tj. 14 % z celkových výdajů. Zbývající pouze 4 % se týkají “denní péče”,  která podle metodiky zdravotních účtů zahrnuje především odlehčovací služby, dále také denní stacionáře.

K finančně nejnáročnějším kategoriím péče v domácím prostředí patří výdaje na pečovatelskou službu. V roce 2016 na ni bylo ze státního rozpočtu vynaloženo 2,7 mld. Kč. To bylo o 17 % více než v roce 2010. Na domácí zdravotní péči, která je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, se v roce 2016 vydalo 1,8 miliardy korun.

Nejvíce finančních prostředků z kategorie dlouhodobé lůžkové péče bylo v letech 2010 až 2016 z veřejných rozpočtů vydáno na provoz domovů pro seniory (každoročně v průměru 10,6 mld. Kč). Na domovy se zvláštním režimem bylo podle údajů ČSÚ z veřejných rozpočtů vydáno 6,2 mld. Kč, což představuje 122% nárůst oproti roku 2010. Výdaje na zdravotní a sociální služby dlouhodobé péče dlouhodobě rostou. Podrobnější údaje naleznete v analýzy ČSÚ – viz Výdaje na dlouhodobou péči.

Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných zdrojů a zdravotních pojišťoven. Po roce 2011 byla do tohoto systému zařazena také dlouhodobá sociální péče. V praxi není jednoduché oddělit zdravotní a sociální stránku dlouhodobé péče, neboť stav pacienta (klienta) vyžaduje oba typy péče. Dlouhodobá péče tak spojuje řadu zdravotních a sociálních služeb přizpůsobených potřebám osob, které jsou v základních činnostech každodenního života dlouhodobě závislé na pomoci jiných v důsledku chronického onemocnění či jiných příčin postižení.

Počet pacientů domácí péče v letech 2007 až 2016

Zdroj: ÚZIS

Počty pacientů domácí zdravotní péče na 1000 obyvatel ČR v krajích v roce 2016

Zdroj: ÚZIS

Počet uživatelů (klientů) vybraných terénních a ambulantních sociálních služeb (2010 – 2016)

Zdroj: Ročenka MPSV

Počet klientů vybraných terénních sociálních služeb v krajích v roce 2016

Zdroj: MPSV

Výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů podle druhu zdravotní péče, 2010-2016 (mil. Kč)

Zdroj článku naleznete ZDE