Jsme kousek od vzniku života v laboratoři, hlásí čeští chemici

Manželé Jiří a Judit Šponerovi z Biofyzikálního ústavu Akademie věd v Brně nedávno dali dohromady scénář, jak může samovolně vzniknout klíčovásoučást všech živých bytostí – kyselina RNA. O tom, že se jedná o pokrok světového významu, svědčí i to, že Jiří Šponer aktuálně patří k mezinárodně nejcitovanějším českým vědcům. (O tom se může i laik přesvědčit v přehledném srovnání českých špiček ve starším článku Martina Rychlíka na České pozici. Jiří Šponer je mezi českými chemiky na třetím místě.)

Molekula RNA, která řídí stavbu bílkovin a tedy každého živého těla, je neobyčejně složitá. Spojujeme si ji se vznikem života – má speciální evoluční vlastnosti a jinde než v organismech jsme ji dosud ve vesmíru nenašli. Přesto již existuje model, jak se mohla na planetě Zemi před zhruba čtyřmi miliardami let vytvořit z tehdy běžně dostupných látek. Experimenty z několika posledních let ukázaly, že dílčí chemické reakce vedoucí ke vzniku RNA mohou proběhnout samovolně. 

Nyní, alespoň podle manželů Šponerových, zbývá poslední – sestavit tyto postupné kroky do jedné souvislé řady reakcí v jakémsi laboratorním „generátoru života“. Pokud by tam řetěz reakcí opravdu spontánně proběhl, znamenalo by to, že v této etapě vývojenebyl potřeba žádný nadpřirozený zásah či návštěva mimozemské civilizace. Život ve vesmíru za určitých podmínek prostě zákonitě vzniká.

Je živá už molekula RNA?

Řekněme, že bych mohl nasednout do stroje času a vrátit se do okamžiku, kdy vznikl život. Co vlastně hledám? Kde vlastně začíná život? Judit Šponerová, původem Maďarka, která skvěle mluví česky, odpovídá: „Pracujeme s definicí profesora Geralda Joyce, že život je samoudržitelný chemický systém schopný darwinistické evoluce. Pro mě jako chemika je tedy už sekvence molekuly RNA živá. Umí se totiž sama replikovat za vzniku variací – a právě tím startuje přírodní výběr, ve kterém přežívá vždy nejlépe přizpůsobená varianta.“

Zdroj a celý článek naleznete ZDE