Menu
MAS Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko, o.s.

Adaptační strategie České republiky

1

Adaptační strategie České republiky

1

Adaptační strategie České republiky je dokument shrnující dopady změny klimatu na život v České republice a předkládá sjednaná adaptační opatření, jejichž cílem je zmírnění dopadů změny klimatu. Naše infografika poskytuje shrnutí nejdůležitějších aspektů národní adaptační strategie v souvislosti s jednotlivými oblastmi dopadů, odkazuje na zdroje mapující dopady jednotlivých projevů změny klimatu, ukazuje příklady již existujících opatření. Mezi zásadní adaptační opatření patří mimo jiné také průřezové nástroje týkající se všech oblastí dopadů (úprava podnikatelského prostředí), ekonomické nástroje (poplatky, fondy a finanční podpora, ekoznačení, zelené veřejné zakázky, pojištění proti škodám), podpora vědy a výzkumu a také zapojení veřejnosti, vzdělávání, výchova a osvěta.

SHRNUTÍ

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Adaptační strategie ČR (AS ČR) obsahuje zhodnocení pravděpodobných dopadů změny klimatu a návrhy konkrétních adaptačních opatření pro oblasti, ve kterých se očekávají zásadní dopady změny klimatu – například v zemědělství nebo v lesním hospodářství.

Kromě jednotlivých resortů vlády se na vypracování a revizi dokumentu podílely další instituce, např. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Univerzita Karlova a Centrum výzkumu globální změny AV ČR.

Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015–2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR – strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Téma přizpůsobování se dopadům změny klimatu je důležité i na úrovni Evropské unie. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU. Blíže o této strategii informuje například Ministerstvo životního prostředí nebo Evropská komise.

Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje. Vývoj indikátorů, zaměřených mimo jiné na hodnocení zranitelnosti ČR vůči dopadům změny klimatu, je možno sledovat v Informačním Systému Statistiky a Reportingu (ISSaR) agentury CENIA.

Cílem naší infografiky je přinést přehled dopadů změny klimatu a navrhovaných adaptačních opatření. V doprovodném textu uvádíme příklady již provedených adaptačních opatření a ekonomických nástrojů nutných pro posílení odolnosti společnosti i ekosystémů vůči dopadům změny klimatu. Dále zde naleznete odkazy na webové portály mapující jednotlivé dopady změny klimatu.

Motivace adaptačních opatření

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím. Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi. Adaptační opatření v jednotlivých oblastech, stejně jako dopady změny klimatu na dané oblasti, jsou popsány v dalším textu.

Financování a ekonomické aspekty

Adaptační strategie nedoporučuje zavádět nové ekonomické nástroje pro podporu realizace adaptačních opatření. Spíše by se mělo využít těch stávajících, které již do určité míry k adaptaci na změnu klimatu slouží. Při využití nástrojů a jejich případné úpravě je nutné zvážit, zda má daný nástroj působit motivačně (např. dotace na výstavbu zelených budov) nebo zda má sloužit pouze jako zdroj příjmů na zajištění prostředků pro poskytování podpory (např. silniční daň). Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld. Kč.

Financování adaptační strategie probíhá do značné míry formou evropských a národních dotačních programů.

Aktuální seznam všech dostupných dotačních programů naleznete na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a na stránkách Státního fondu pro životní prostředí (SFŽP).

Realizace

Příprava, implementace a monitoring a evaluace adaptačních opatření probíhá na různých úrovních správy (místní, národní, regionální, …), což do celého procesu vnáší řadu institucionálních bariér. Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje na lokální úrovni a navrhuje způsoby, jak je minimalizovat. Za zdroj inspirace lze považovat projekty v rámci každoročně udělovaného ocenění Adapterra Awards, či seznam již realizovaných projektů na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Vzdělávání

Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012–2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVONárodní program rozvoje vzdělávání v České republiceStrategie celoživotního učení apod.). Co se týče konkrétních opatření, dle strategie je potřeba například začlenit téma adaptace na změnu klimatu do rámcových vzdělávacích programů pro různé stupně škol, podporovat popularizační soutěže nebo seznamovat zdravotníky s problematikou vlivu klimatu na zdraví.

Osvěta

Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné také soustavně osvětově působit na širokou veřejnost a průmysl. Opatření, která se vážou k tomuto cíli jsou buď průřezová (realizace informační kampaně, propagace informačního systému pro šíření a výměnu informací Climate-ADAPT, popularizace na festivalech nebo v knihovnách apod.), nebo se vztahují k určité oblasti a k odborné veřejnosti. V oblasti lesnictví by se tak měly například propagovat realizované příklady udržitelného lesnictví, v oblasti vodního režimu je jedním z cílů zase například zapojit veřejnost do procesu tvorby a připomínkování příslušných plánů. Další opatření se týkají oblasti zemědělství, urbanizované krajiny, biodiverzity a ekosystémových služeb nebo přípravy na řešení mimořádných událostí způsobených dopady změny klimatu.

Věda a výzkum

Věda a výzkum mají zásadní roli při zdokonalování adaptace na změnu klimatu a také při zmírňování tohoto jevu. Mezi důležité oblasti, na které by se měl výzkum zaměřit, patří například snížení zranitelnosti společnosti a zvýšení její odolnosti vůči klimatickým extrémům, práce s klimatickými modely, problematika ekosystémových služeb a jejich hodnocení, modelování dopadů změny klimatu na sociální a ekonomické systémy či vývoj adaptačních opatření a jejich vyhodnocování ve vybraných hospodářských sektorech nebo v souvislosti s vodním režimem a dalšími ekosystémy. Výsledky bádání by se měly důsledně promítat do příslušných strategií a politik, a to i na mezinárodní úrovni.

 

Více informací naleznete ZDE

 

Datum vložení: 26. 1. 2022 11:02
Datum poslední aktualizace: 26. 1. 2022 11:04
Autor:

Komunita MAS

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26
2
27
2
28
3
29
3
1
2
2
4
3
2
4
2
5
2
6
2
7
4
8
3
9
3
10
3
11 12 13
1
14
1
15 16 17
18 19 20
2
21 22 23
3
24
1
25 26
1
27
2
28
3
29
3
30
2
31
3

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Modernizace vybavení geodetické kanceláře

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:4
DNES:436
TÝDEN:1216
CELKEM:726002

nahoru

Mohlo by Vás zajímat