Jak zadržet vodu v krajině? Starostové z regionu hledali řešení na společném semináři

Co s tím mohou dělat samotné obce? Překvapivě mnoho. Klíčem k nápravě totiž nemusí být jen drahé technické stavby, ale i zdánlivě obyčejný list papíru – pachtovní smlouva.

Právě kolem těchto témat se točil vzdělávací seminář s názvem „Adaptace v území s MAS SKCH, z.s.“, který v půlce října hostil Městský úřad v Luži. Zasedací místnost zaplnili především ti, kteří mají k lokální krajině nejblíže – starostky a starostové našich obcí. Cíl byl jasný: vyměnit si teorii za okamžitě použitelné zbraně proti erozi a suchu.

Když Novohradka volá o pomoc

Že je důležité situaci brát vážně, potvrdil hned v úvodu Jan Unucka z Českého hydrometeorologického ústavu, který dorazil přímo z měření na Krounce a Žejbru, kde naměřené hodnoty jsou kritické a je obtížné v některých místech vůbec něco naměřit. Voda z naší krajiny mizí rychleji, než stačí přitékat, a pokud s jejím zadržováním nezačneme přímo u zdroje – tedy na polích a v lesích –, budeme v budoucnu čelit vážným problémům. Aby modelování bylo přesné, je potřeba více měření v terénu.

Jak ale vodu v krajině udržet a nenechat ji bez užitku odtéct? Michal Kovář ve své přednášce ukázal, že protierozní opatření nemusí hyzdit ráz krajiny. Naopak, přírodě blízké prvky dokážou efektivně zpomalit vodu z přívalových dešťů, zabránit tomu, aby bahno z polí zaplavovalo ulice našich vesnic, a zároveň vytvořit oázy pro život.

No-till a síla pachtovní smlouvy: Revoluce v rukou obcí

Největší debatu a doslova vlnu inspirace však přinesl závěrečný blok, který se podíval na problém z úplně jiné perspektivy. Obce v našem regionu totiž často patří mezi významné vlastníky zemědělské půdy, kterou pronajímají dál. A právě v tom spočívá jejich skrytá síla.

Pavel Menc z Enerkomu ukázal, jak mohou pachtovní smlouvy měnit pravidla hry. Obec už nemusí být jen pasivním pronajímatelem. Do smluv lze nově včlenit jasné ekologické doložky, které zemědělce motivují k šetrnějšímu hospodaření.

Řeč přišla i na tzv. půdoochranné technologie no-till a strip-till (bezorebné hospodaření), které v našem regionu aktuálně používá Miroslav Klofanda. Při těchto technologiích dochází ke snížení intenzity zpracovávání, snížení utužení půdy a efektivnímu využívání organické hmoty. Když se půda neustále neorá či intenzivně nekypří, a nenechá se obnažená napospas slunci a větru, zachová si svou přirozenou strukturu, obnoví půdní život a díky němu a organické hmotě funguje jako obří houba. Taková půda má výrazně vyšší schopnost zachytit a udržet dešťovou vodu, sníží její odtok z povrchu a účinněji se brání i větrné erozi v obdobích sucha. Pro starosty to byl jasný signál: správně napsaná smlouva ochrání majetek obce i kvalitu života jejích obyvatel.

Společně za odolnější region

Seminář ukázal, že adaptace na změnu klimatu není věcí vzdálené politiky, ale konkrétních kroků tady u nás doma. Pokud vás toto téma zajímá, chtěli byste se o možnostech šetrné péče o půdu dozvědět více nebo zkonzultovat pachtovní smlouvy vaší obce, neváhejte se obrátit na Pavla Mence na telefonním čísle +420 725 666 261 či e-mailu enerkomskch@masskch.eu. Spoustu užitečných informací a kontaktů najdete také na webu https://enerkomskch.eu/.

Tento seminář byl spolufinancován Evropskou unií v rámci Strategického plánu SZP.