Venkovní učebna přírodopisu v Hamzově arboretu

„Pandemie onemocnění COVID-19, která do karantény uvrhla téměř třetinu světové populace, zásadně a zcela nečekaně ovlivnila všechny aspekty našeho běžného života. Okamžitý dopad na náš soukromý život byl patrný všude kolem nás. Jak vyplnit čas? Dilema, které řešil snad každý z nás. Omezení volného pohybu, stav, který mnozí z nás v průběhu svého života  nezažili. Nyní se po několika měsíční odmlce opět otevřou brány škol. Bude návrat našich dětí do školních lavic stejně radostný, jako když se prvně otevřely dveře pravděpodobně první ústavní školy na světě?

„Školní rok počal dne 15. dubna 1908. V tento den poprvé otevřely se síně nově zřízené školy, do níž vešlo hejno dětí, toužícím již dávno po  vyučování školním. Slunce a zdravý vzduch je léčebným prostředím sanatoria. Škola nemůže poskytovati tolik slunce a zdravého vzduchu, kolik spotřebuje dítě choré. Na základě toho vyučuje se ponejvíce v přírodě a doma vyučuje se tomu předmětu, jemuž nahodile ve volné přírodě učiti nelze (krasopisu a p.). Není školy v přírodě účelně zařízené. Kdo by pochyboval o jejím významu pro děti oslabené o její zdatnosti, nechť přijde, zkouší a poznává děti naše. Hotové poznání mluví tu důkazy nezvratnými. Škola tato smete z theoretického stolu úředního mnohý požadavek dosavadních osnov učebných. A kdyby úspěch její rovnal se úspěchu dnešní školy národní, již tím vykonáno dosti. U nás je radostná podívaná na tu malou drobotinu, která po 8. hodině ráno chápe se slabikářů a čítanek, aby pod společným praporem vytáhla na nivy do zátiší starobylého hradu „Košumberku“, do lesa, nebo na ústavní louku. Cesta není dlouhá. Pochodové písně udržují v kroku leckterého smrtelníka, kterého příroda obdařila veselou letorou.

Pojednou se toto tažení zastaví. Žák našel brouka, rostlinu, kámen. Otázek a odpovědí není konce. Žáci se mezi sebou o předmětu baví a učitel aranžuje skupení a doplňuje výkladem. Mile ubíhá cesta k vyučovacímu místu. Konečně jsme zde. Žáci první třídy zasedli do trávy, aby připravili se k vyučování - ku příkladu k počtům. Vše utichne, jen zdálky ozývají se hlasy hráčů třídy druhé, jimž vykázána je louka nedaleko této přírodní učebny. Marně ohlížíme se po počítadle. Spatříme před každým žákem hromádku kamínků, z nichž malé ručky jejich sestavují rovnice počtářské. Jindy v lese není těžko pochopiti 2 - 1 = 1, když žák utrhl před ostatními dvě borůvky (jahody - černice) z nichž 1 snědl. To je radosti, když opakují týž výkon všichni. Podobně uvidíte žáka při čtení, při zeměpise, atd. .. někdy i při zpěvu i kreslení. Všem předmětům nelze vyučovati tak, jak bychom si mohli přáti.

Spokojili jsme se zatím a hleděli jsme uplatniti všestranně požadavky moderního vyučování. náboženství, čtení, zeměpisu, dějepisu, ručním pracím a zpěvu možno vyučovati rovněž v učebnách pod širým nebem, v hájcích. I počtům a mluvnici ponechává příroda dosti místa a pochopení 

Pravopisná cvičení, praktické procvičení mluvnice a počtů musí dítě vykonávat ve škole, jak toho poměry  a dnešní zařízení školy vyžaduje, Pro kreslení opatřeni jsou žáci v přírodě náčrtníky, do nichž dle schopností a věku kreslí tužkou, i pastelkou, zapsal do Školní kroniky v roce 1908 učitel Jan Drda. 

Dr. Hamza byl iniciátorem školní výuky dlouhodobě hospitalizovaných dětí. Věřil v sílu a moc přírodního prostředí, a tak prosadil výsadbu tzv. hájků, volných skupin dřevin, pod nimiž či mezi nimiž, mohla probíhat výuka i pod širým nebem. Zvolil k tomu dva výrazné typy domácích dřevin, stromy už od pohledu nejen veselé, ale i stromy více tváří. Těmi prvními byly břízy bělokoré (Betula pendula), jejichž světlá odlupčivá borka odráží světlo, prostor prosvětluje; ne nadarmo se břízám říká, že to jsou nevěsty zahrad! Druhou z tváří bříz jsou její rytmicky uspořádané převislé jehnědy, třetí časné svěží olistění, korespondující s bělí borky, a konečně tou nikoliv poslední, je podzimní zlatožluté zbarvení. Stejně tak mohly děti sledovat koloběh roku a času na druhé hlavní dřevině hájků, na modřínu opadavém neboli evropském (Larix decidua). Jeho borka ve vyšším věku je hluboko brázditá; kdekdo si při pohledu na ni vzpomene, jak z ní vyřezával lodičky. Navíc hraje několika barvami. Od šedé přes hnědou, až po (vínově) červenou. S jehlicemi to je jako s listy u břízy: Z ničeho nic se na jaře vyklubou svěží zelení, která během léta ztmavne. Zlatý čas jehlic nastane ale na podzim, kdy se modříny v lese rozsvítí jako pochodně. To všechno si zajisté dr. Hamza uvědomoval – vždyť sám byl také spisovatelem s velkou fantazií i se smyslem fabulovat a zachycovat historii a čas. Hamzovy hájky v arboretu dožívají, byly pokáceny a nahrazeny novými výsadbami. A tak jsme v loňském roce vysadili cedrový háj. U zbytku starého modřínového hájku, který musel být také poražen, byl již v roce 2016 vysazen nový modřínový, mladý, s perspektivou dožití dalšího sta let.

Chceme-li poznávat přírodu, nejde to jinak, než si ji skutečně zažít. Venkovní prostředí přináší v učení spoustu výhod. Zaměřme se na ty zásadní; příroda vybízí k volné hře, přináší spoustu nových podnětů, prostřednictvím zážitků si lépe vše zapamatujeme, pobyt v přírodě je ideální pro zdraví nás všech.

Venkovní učebna v Hamzově arboretu představuje vybudování nové infrastruktury pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání v dosud málo využívaném objektu zahradního altánu. Navazujeme tak na tradici MUDr. Hamzy, který vybudoval, spíše vysadil, venkovní učebny již na počátku minulého století. Jejich výhody jsou natolik patrné a efektivní, že jsme se vzhledem k současné skladbě našich pacientů a stále četnějšímu využívání areálu Hamzova parku a arboreta žáky a studenty okolních škol rozhodli pro jejich obnovu. Pro kvalitu prostředí a samozřejmě v souladu s Hamzovými myšlenkami o „školské výchově“ s důrazem na vzdělání chceme vytvořit zajímavé a funkční prostředí pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání všech osob, které projeví zájem.

Neformálním, zájmovým a  celoživotním vzděláváním  chceme poskytnout všem skupinám populace v průběhu jejich života („od kolébky do zralého věku“)  příležitost k získávání a poznávání kvalifikací, které jsou dále použitelné na trhu práce a potřebné ke zdokonalování klíčových kompetencí, využívaných pro uplatnění v pracovním, občanském i osobním životě. Chceme umožnit každému člověku rozvíjet se po celý život podle svých schopností, dovedností, zdravotních možností a zájmů a usilovat o své uplatnění ve všech sférách života a zprostředkovat vědomí jedinečnosti vlastní osobnosti bez pocitů ohrožení či vlastní nadřazenosti ve společnosti různých národů, jazyků a kultur či zdravotního hendikepu. Hlavní důraz klademe na smyslové vnímání a vlastní prožitek v duchu zásady Hamzovo arboretum učí umění vnímat vše kolem sebe všemi smysly.

Vzdělávací program venkovní učebny Hamzovy léčebny

Cílem vzdělávání je seznámit účastníky přijatelnou a srozumitelnou formou s vybranými zákonitostmi přírody a vést je k poznání nových zákonitostí, funkcí a tajů zeleného světa rostlin. Obsah kapitol se řídí neformální příručkou přírodopisu - Rostliny zblízka i s odstupem, jejíž výtisk byl pořízen v rámci činnosti Spolku přátel Hamzova parku a arboreta. Hlavními průřezovými tématy jsou:

1. Zelený svět Hamzova parku a arboreta (březen - duben) délka trvání 2 měsíce

2. Pořádek musí být (Linného třídění) (květen - červen) délka trvání 2 měsíce

3. Příroda jako chemická laboratoř (červenec - srpen) délka trvání 2 měsíce

4. Strom - místo k životu  (září - říjen) délka trvání 2 měsíce