Jak využít materiál z demolic? Přes polovinu odpadů v Česku tvoří stavební suti

Myšlenka, že ve stavebnictví dojde kámen, je nepředstavitelná, ale v blízké budoucnosti může být zcela reálná. Stačí si jen všimnout jednoho paradoxu. Na jedné straně můžeme pozorovat velké množství odpadu vznikajícího při stavbách a demolicích, na té druhé až žalostný nedostatek některých přírodních surovin. "V současné době se dostáváme do fáze těžké krize přírodního kamene, jehož zásoby máme podle některých prognóz přibližně na sedm let," potvrzuje jeden z klíčových problémů stavebnictví Miroslav Škopán, prezident Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR. Právě nedostatek některých přírodních surovin zvyšuje potřebu používat stavební odpad v podobě kvalitního recyklátu všude tam, kde není nutné přírodní kamenivo. "To je nezastupitelné například u vysokopevnostních betonů, betonů do mostních konstrukcí či kameniva do železničního lože. Tam jsou opravdu vysoké nároky na materiál," zdůrazňuje Škopán.

Beton z recyklovaných kameniv

V současnosti se tedy pozornost zaměřuje na to, jak vyrábět beton, ve kterém tvoří plnivo takřka výhradně recyklát. V této oblasti už existuje několik technologií, ale pouze jediná umožňuje vyrábět beton pouze z recyklovaných kameniv. Jedná se o český vynález, který pod obchodním názvem Rebetong uvedla loni na podzim na trh společnost Skanska v rámci zakoupení licence na patent, jehož majitelem je firma ERC Beton. "Rebetong je beton, v němž je přírodní kamenivo plně nahrazeno kamenivem recyklovaným pocházejícím ze stavební suti, přičemž dosahuje obdobných užitných vlastností jako konvenční beton z přírodního kameniva," popisuje Bohuslav Slánský, vedoucí technického rozvoje a inovací ve společnosti Skanska výhody unikátního betonu, který by měl řešit právě nedostatek přírodního kameniva a zároveň využívat potenciál stavební suti, která představuje přes polovinu veškerého odpadu v Česku.

Skanska zatím používá Rebetong pro běžné stavební konstrukce jako náhradu konvenčního betonu. Aktuálně u rezidenčního projektu Čertův vršek v pražské Libni. "Jde vlastně o první bytové domy v Česku, které vyrůstají za pomoci recyklovaného betonu. Celkově se zde zabuduje přibližně 2000 metrů krychlových Rebetongu, čímž se ušetří zhruba 3500 tun přírodního kameniva a stejné množství stavební suti neskončí na skládce," říká Pavel Sedlák, manažer závodu Technologie ve společnosti Skanska.

Řízená demolice je klíčová

Pro využívání recyklátu ve stavebnictví je klíčovým parametrem jeho samotná kvalita, kterou neovlivňuje pouze používaná technologie, ale už samotný způsob provedení demolice. "Ve chvíli, kdy někdo odstřelí dům, je všechno špatně, protože dojde k pomíchání materiálů. Proto by se měla dělat takzvaná dekonstrukce, tedy řízená demolice, při které se dům odstrojí od všeho včetně oken. Vybourá se při ní cihlové zdivo a dají se zvlášť betony," upozorňuje Škopán. Většímu využívání řízených demolic podle něj brání to, že jsou dražší a nejsou ze zákona povinné.

Nedostatek některých surovin zvyšuje potřebu používat stavební odpad všude tam, kde není nutné přírodní kamenivo.

Demolice ale nejsou jediným problémem, který ztěžuje využívání recyklátů. Dalším je zhoršená uplatnitelnost některých materiálů, například cihlového zdiva, které má vysokou nasákavost, a proto o něj není na trhu zájem.

Zpracování jemných částic

Samotným tématem je separace lehkých a prachových částic, která se v Česku − vzhledem k nastavení cenových relací při recyklacích − téměř neprovádí. Přitom také pro jemné částice existují metody na jejich zpracování. Jednou z nich je technologie aktivního kamenného prachu od společnosti Lavaris, která si dokáže poradit i s kamennými odprašky, vznikajícími při drcení a řezání kameniva v kamenolomech. Součástí technologie, kterou vyvinula firma ve spolupráci s akademiky z ČVUT, jsou recyklační linky s vysokorychlostním mlýnem, který je vybaven patentovanými břity s extrémní tvrdostí a dlouhou životností. Na nich lze nastavit různý stupeň jemnosti mletí. "Pomocí vysokorychlostního mikromletí je možné běžné stavební materiály, které pocházejí z recyklovaného odpadu na bázi betonu a vápencové moučky, takzvaně aktivovat. Tímto procesem získává surovina vynikající mechanické a chemické vlastnosti," říká generální ředitel společnosti Lavaris George Karra'a o technologii, která nachází uplatnění jak v pozemním stavitelství, tak v infrastruktuře.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Odpad jako surovina.

Zdroj článku naleznete ZDE