Pasivní dům se zaplatí dřív, než splatíte hypotéku

Co vůbec jsou pasivní domy a jak fungují?

Jedná se o kvalitní domy, ve kterých je příjemná teplota po celý rok, čerstvý vzduch, nižší prašnost nebo lepší akustika vůči vnějšímu prostředí. Navíc šetří energii a finance během provozu.

Kdo vůbec přišel s tím, že by se podobný typ domů měl stavět?

Myšlenka a první realizace přišla od fyzika Wolfgang Feista na konci 80. let minulého století. S využitím fyzikálních zákonů chtěl stavět domy, které přispívají ke zdraví lidí i planety.

V čem spočívá hlavní výhoda pasivních domů?

V horkém létě i v mrazivé zimě uvnitř panují příjemné teploty bez výrazné spotřeby energie. Díky nízké potřebě energie navíc nemusíte mít v domě zdroje energie s vysokým výkonem. Tepelné zisky, které se v běžném domě zanedbávají, pasivnímu domu hravě postačí k vytápění většinu roku.

Pasivní dům má v sobě spoustu složitých technologií. Nebo ne?

To je jeden z mýtů, který koluje mezi lidmi. Základem pasivního domu je kvalitní návrh a umístění na pozemku. Využívá například vhodnou orientaci k světovým stranám nebo přirozené zastínění, třeba listnatými stromy. Aby dům dodržel všechny technické požadavky a spotřebovával minimum energie, musí být dobře zaizolovaný a vzduchotěsný. To přispívá k ochraně stavebních konstrukcí, oken a dveří. Abychom zajistili zdravé prostředí, musíme nainstalovat systém řízeného větrání, který přivádí čerstvý vzduch a podílí se na úspoře energie. Díky zpětnému využití tepla v zimním období a chladnější teploty interiéru v horkém létě.

Se vzduchotechnikou se váže další mýtus, že se v pasivním domě nesmí větrat.

V pasivním domě větrat můžete. Jsou období, kdy větrání okny nemá vliv ani na kvalitu vzduchu v interiéru, ani na spotřebu energie. V těch zbývajících nás zavřená okna a řízené větrání chrání proti horku či mrazu. Obojí navíc zvyšuje komfort a šetří výdaje.

Takže se nemůže stát, že by v pasivním domě nebylo dost čerstvého vzduchu?

Domnívám se, že nedostatek čerstvého vzduchu po výměně původních oken je u většiny staveb v České republice. To dokládají mnohá měření emisních limitů CO₂. U pasivního domu do interiéru proudí čerstvý vzduch po celý rok. Kromě čerpání čerstvého vzduchu technika pomáhá vyrovnávat teplotní extrémy a rozložení vzduchu v místnosti.

Napadají vás další mýty spojené s pasivním bydlením?

Prý, že pasivní dům je krabicí přeplněnou technikou, je složité ho postavit nebo že musí být zákonitě dražší než běžné domy.

A není dražší?

Znám spoustu běžných domů, které jsou několikanásobně dražší než kvalitní pasivní dům. Studie uvádějí, že při srovnatelném projektu a jeho realizaci je počáteční investice vyšší o 3–15 %. Vrátí se ale už po 7–15 letech. Většinu hypoték nebo úvěrů si berete na delší dobu. Musíme také brát v potaz, že neustále rostou ceny energií. Koncepce pasivního domu se podílí na vyvážené energetické bilanci, tím obyvatelům zajišťuje určitou jistotu finanční nezávislosti.

Je pro někoho pasivní bydlení obzvlášť vhodné?

Dá se říct, že pasivní dům je tou nejlepší investicí pro mladou rodinu nebo pro člověka, který vydělává peníze a potřebuje si zajistit klidné a bezpečné stáří. Když si mladá rodina s malým dítětem postaví dražší kvalitní dům, v době, kdy začnou růst výdaje na děti, pasivní dům už šetří peníze. Stejně tak pro člověka v produktivním věku je dům na stáří, který „nesežere“ celý jeho důchod, výhodnou investicí do kvalitního a zdravého bydlení.

Myslíte si, že to Češi ví, nebo jsou pasivní domy pořád spíš něčím výjimečným?

Protože pasivní dům vymyslel fyzik, dlouhou dobu se o nich mluvilo skrze technická čísla a parametry, kterým většina lidí nerozumí. Kdyby pasivní dům vymyslel marketér, tak jich bude spousta po celém světě. O přínosech pasivního bydlení se začíná mluvit až v posledních letech. Na vidinu kvalitního, zdravého vnitřního prostředí a nízké provozní náklady ale slyší většina investorů.

Podepisují se pasivní standardy na designu domu?

V Centru pasivního domu máme katalog domů, které splňují, nebo se alespoň blíží pasivnímu standardu. Najdete v něm velkou architektonickou rozmanitost. Do pasivního standardu můžeme přivést i dům z padesátých let 20. století.

Pasivní dům tedy nemusí být novostavba?

Do pasivního standardu se dají poměrně jednoduše přivést i paneláky. Pasivní mohou být domy staré staletí a klidně pod ochranou památkové péče. Například vila Tugendhat by v dnešní době mohla být při nezměněném architektonickém návrhu a využití technologií pasivního standardu k těmto domům zařazena.

Říká se, že od roku 2020 by všechny nové domy měly být pasivní. Je to pravda?

To je další mýtus. Vyhláška už nyní pracuje s termínem „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Pokud se podaří stávající vyhlášku novelizovat, v roce 2020 se požadavky zpřísní. I tak budou přibližně na polovině požadavků pro pasivní dům. Pokud se letos rozhodnete postavit pasivní dům, nejspíš bude i za 10 let splňovat odpovídající právní požadavky.

Takže pasivní dům je lepší investice do budoucnosti?

Dnes trávíme v budovách asi 80 % času, takže je to investice nejen s ohledem na úsporu energie, ale i zajištění zdravého vnitřního prostředí. Pasivní dům zamezuje unikání tepla a přispívá k prodloužení životnosti konstrukce. Chráníme tak přírodu, zdraví i peněženku.

Bavíme se o ideálu, jak by měl kvalitní dům fungovat. Jaká je ale realita?

Ve stavebnictví jsou mnohem nižší platy než v jiných technických oborech. Navíc trpíme nedostatkem řemeslníků obecně. Tomu mnohdy odpovídá kvalita provedení stavebních prací. Paradoxně budovy jsou oproti ostatním technickým zařízením tím, co přežije několik generací. Na rozdíl od aut, mobilů nebo třeba počítačů.

Zlepší se situace v budoucnosti?

Rodinné domy v českých podmínkách staví dost lidí svépomocí. Společnost ale bohatne a těch, kteří mají dost času na stavění domu, ubývá. Otázkou je, jak dlouho to bude trvat, ale poptávka po stavebnictví poroste.

E.ON každý rok pořádá soutěž Energy Globe, která oceňuje projekty a inovativní nápady v oblasti ochrany přírody a úspor energií. Jedním z nich je i vlastnoručně postavený pasivní dům ze slámy v Dobřejovicích u Prahy. Co na něj říkáte?

Je hezké, že autoři mysleli nejen na ekologickou stopu při provozu, ale i při realizaci. Díky výstavbě svépomocí a používání přírodních materiálů se už během stavění majitelé seznámili s budoucím fungováním atypického domu. To je skvělé.

Co říkáte na použité materiály? Sláma, hlína, dřevo…

Jedná se o trend mezi ekologicky zaměřenými lidmi, kteří chtějí mít kolem sebe přírodní materiály a sledují uhlíkovou stopu. Mám zkušenost s hliněnými omítkami a musím říct, že je to něco, co člověk uvítá třeba při výměně obrazů na stěně a drobných úpravách. Díru opravíte tak, že hlínu navlhčíte, rozmažete a přetřete vápnem nebo probarveným hliněným štukem. Hotovo. U klasických staveb vám ve zdi zůstávají zasádrované hmoždinky.

Máte hliněný dům?

Ne, ale mám zkušenost s bydlením mezi hliněnými omítkami v interiéru. V roce 2016 jsem se dostal do finále soutěže s projektem secesní vily v Poděbradech, kde jsme uplatnili principy pasivní výstavby a aplikace přírodních materiálů, včetně hliněných omítek.

Jak se dělá hliněná omítka na secesní vile?

Zevnitř. Zvenku zůstal dům po rekonstrukci stejný nebo spíše čistší, protože jsme ho zbavili antén, kabelových rozvodů a dalších rušivých prvků. Takže památkáři změnu nakonec uvítali.

A co energeticky úsporná ordinace v Rožmitálu pod Třemšínem? Může být pasivní dům přínosem i ve zdravotnictví?

Zvlášť u lékařů musí být prostory dobře větrané, aby se v čekárně nemnožily bakterie a neustále se vyměňoval vzduch. Každý podnikatel také hledí na své výdaje. V tomto projektu se prolnulo obojí - zdravé vnitřní prostředí a podnikatelský duch. Podle mě by budovy pro podnikání neměly být spotřebiči, ale ekonomickým zdrojem. Pasivní standard by při výstavbě měl být základem, na který mohou následně navázat i další technologie.

Zajímavým projektem, který určitě stojí za zmínku, je chytrý dům s květinovou střechou v Praze.

Tento dům má všechno, co by pasivní dům měl mít. Myslím si, že právě takovýto typ staveb by měl růst na nových rozvojových územích, aby příliš nezatěžoval distribuční sítě. Oceňuji vlastní výrobu energie i domácí čistírnu vody, která se dá používat k zavlažování okolí nebo zelené střechy. To se hodí obzvlášť v horkých létech.

Kdyby takových domů bylo víc, pomohlo by to horkým a suchým centrům měst?

Přesně tak, snížila by se teplota a prašnost, vzrostla by vlhkost vzduchu. V centrech je omezená kapacita kanalizační i distribuční sítě. Proto do budoucna musíme stavět domy, které mají nízkou spotřebu, využívají většinu odpadních vod a pomáhají zeleni v dané lokalitě.

Zdroj článku naleznete ZDE