Navigace

Obsah

Unikátní výzkum: česká společnost se nedělí na dva tábory, ale do šesti tříd. Zjistěte, do které patříte vy

Typ: ostatní
1Sociologové ve velkém výzkumu pro Český rozhlas rozdělili českou společnost do šesti společenských tříd. Nelišíme se od sebe jen příjmy a majetkem, ale také tím, jak blízko nebo daleko máme k ostatním lidem, zda věříme ve smysluplnost demokracie i jestli se díváme častěji na Novu, nebo na Netflix. V online kalkulačce si můžete vyzkoušet, do které společenské třídy sociologický model zařadí vás.

Ve výzkumu provedeném v červnu 2019 položili sociologové dvě stě otázek celkem 4039 respondentům z více než třinácti set českých obcí a měst. Výsledné rozdělení do společenských tříd, od nejvyšší označené jako zajištěná střední po nejnižší strádající, ukazuje, jak mají Češi odlišný pohled na život i na politiku. Od toho se odvíjejí jejich volební preference, způsob trávení volného času i celková spokojenost.

Výzkumníci vyšli z myšlenek sociologa Pierra Bourdieua, který poukázal na to, že kromě příjmu a majetku je pro postavení člověka ve společnosti klíčové jednak to, jaké má kontakty a vazby, jednak jeho kulturní preference – tedy jaký má vkus a čemu věnuje svůj volný čas.

„Existují lidé, kteří mají solidní příjmy, ale chybí jim společenské kontakty a znalosti, které by jim v rychle se měnící společnosti zaručily uplatnění,“ říká jeden z autorů výzkumu Daniel Prokop. „Naopak se může stát, že lidé, kteří tyto předpoklady a znalosti mají, pracují v profesích a pozicích, které nejsou dostatečně finančně ohodnoceny, mohly je také postihnout například exekuce.“

Kalkulačka: Do které společenské třídy patříte?

Odpovědi na jednotlivé otázky neukládáme. Zaznamenávají se jen anonymní celkové výsledky, tedy přiřazení kapitálů ke společenským třídám, a nelze je nijak spojit s konkrétním uživatelem ani zařízením.

 

Dvě vyšší střední, tři nižší střední a jedna strádající třída

Statistická analýza v nasbíraných datech rozlišila celkem šest tříd – dva typy vyšší střední třídy, tři druhy nižší střední třídy a třídu strádající.

Zajištěná střední třída je nejmajetnější z nich. Nastupující kosmopolitní třída má oproti ní menší majetek, který ale může rychle stoupat díky kontaktům, kulturnímu kapitálu a jazykovým a digitálním dovednostem. Dohromady tyto dvě prosperující třídy tvoří zhruba třetinu společnosti.

Do některé z nižších středních tříd spadá polovina české populace. Jsou to členové tradiční pracující třídy se solidním příjmem a majetkem, kterým ale chybí další zdroje. Ohrožená třída je na tom přesně naopak – má dobré kontakty a často i vzdělání a kulturní přehled, svůj potenciál ale nedokázala naplnit a přetavit ve vyšší příjem či majetek. Unikátní pro Česko je třída místních vazeb – lidé těžící z toho, že mají vlastní nemovitost a dobré kontakty tam, kde bydlí, z hlediska ostatních kapitálů jsou ovšem spíše chudí.

Každý šestý člověk pak spadá do strádající třídy. Sociologové ji tak nazvali proto, že její členové postrádají všechny typy kapitálů – příjem, majetek, sociální kontakty i kulturní zázemí a nové typy kompetencí.

„Definování společenských tříd není samoúčelné,“ říká spoluautorka výzkumu Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění. „Pozice člověka ve společnosti úzce souvisí s důvěrou v ostatní lidi a ve společenské instituce. Od ní se odvíjí jeho přesvědčení – či skepse – k tomu, zda může sám vůbec nějak ovlivnit veřejné dění a jestli je demokracie nejlepší způsob vlády. A tedy i to, jak třicetiletá česká demokracie odolá autoritářům a populistům.“

Kam se poděly elity

V obdobném výzkumu Great British Class Survey sociologové ve spolupráci s BBC rozdělili společnost do sedmi tříd. Na rozdíl od České republiky popsali i elitu, která má extrémně vysoké všechny typy kapitálů. V Británii tvoří šest procent populace, u nás ani jedno celé procento, tedy desítky tisíc lidí. Důvodem, proč je v České republice tato skupina tak malá, je slabá konzistence kapitálů. Ne všichni bohatí lidé u nás mají vysoké kompetence, bohatý kulturní kapitál a kontakty. Ti, kteří je mají, naopak nemívají tak velký nashromážděný majetek jako tradiční elita v Británii.

V českém členění tak tito lidé spadají buď do zajištěné střední nebo do nastupující kosmopolitní třídy. Pokud druhá jmenovaná v dalších letech nashromáždí podstatně větší majetek, udrží si vysoké příjmy, rozsáhlou síť kontaktů i aktuální pracovní dovednosti, může se stát zárodkem budoucí české elity.

„Přestože na základě našeho výzkumu nemůžeme v rámci české společnosti hovořit o jedné homogenní elitě, která by tvořila samostatnou třídu, neznamená to, že by české elity neexistovaly,“ vysvětluje sociolog Martin Buchtík z agentury STEM. „Jen je vývoj porevolučních elit specifický a ani po třiceti letech není nijak usazený. Chybí jim zejména mezigenerační předávání sociálního postavení, které bylo u nás na rozdíl od Británie v posledních sto letech v každé generaci přerušené nebo alespoň velmi ztížené.“

Rozdělená země?

Členové společenských tříd nejsou po republice rozmístěni rovnoměrně. Zatímco v Praze tvoří víc než polovinu (56 %) obyvatel dvě vyšší střední třídy, v Ústeckém kraji patří nadpoloviční většina lidí buď mezi ohrožené (34 %) či strádající (25 %).

Třída místních vazeb, opírající se o své známosti a pomoc od příbuzných či kamarádů, se zase soustředí do menších obcí na Vysočině, kde je dokonce druhou nejrozšířenější třídou – patří do ní přes 20 % obyvatel tohoto kraje.

1

Velké rozdíly jsou ovšem i mezi jednotlivými obcemi uvnitř jednoho regionu. Analýza dat ukázala, že člověk stejného věku, se stejným vzděláním i stejnou prací má až 1,7krát vyšší šanci zařadit se do některé z vyšších tříd, pokud žije v bohaté a spořádané obci. A naopak bydliště v odlehlé a problémové obci (tedy v takové, kde je zvýšený podíl lidí v exekuci, vyšší nezaměstnanost či rozvodovost) zvyšuje riziko pádu mezi ohrožené či strádající 1,5krát.

„Příčinné vztahy vedou zřejmě oběma směry. Obce trpí sociálními problémy proto, že v nich bydlí nižší a chudší sociální třídy. Zároveň ale rizikové prostředí snižuje šance lidí posunout se do vyšších pater společnosti, a naopak zvyšuje riziko propadnutí níž,“ vysvětlují autoři výzkumu.

Třídy se výrazně liší i tím, jak byly v minulých 10 letech zasaženy sociálními problémy, jako jsou exekuce, ztráta bydlení, nezaměstnanost či příjmová chudoba. Kvůli ekonomické krizi některé z těchto problémů dopadly i na pětinu lidí z vyšších středních tříd, kteří se z nich však rychle oklepou. V nejnižší strádající třídě má však s těmito problémy zkušenosti většina lidí. Ohrožená třída je částečně jejich výsledkem – jsou to lidé, kteří mají kulturní a lidský kapitál středních vrstev, ale chudoba regionů, exekuce a či málo zaplacené práce je srazily a přiblížily chudé vrstvě.

1

Lepší je být bohatý a mít se o koho opřít

Výzkum měřil také to, jak se lidé z různých společenských tříd cítí spokojení s vlastním životem i se společenskou situací.

Zatímco s osobními vztahy, s rodinou a přáteli nebo s tím, kolik mají volného času a jak ho tráví, jsou všichni spokojení skoro stejně, při hodnocení vlastní životní úrovně či ekonomické situace celé země jsou mezi lidmi z vyšších a nižších společenských vrstev podle očekávání velké rozdíly.

Strádající třída také hodnotí výrazně hůře své zdraví – vysvětlení je mimo jiné v tom, že ji tvoří ve větší míře než jiné třídy starší lidé.

Při podrobnějším zkoumání zdrojů osobní spokojenosti zjistili autoři výzkumu, že plyne především z pocitu sociální podpory, tedy z „pomáhajícího kapitálu“. Méně výrazně se pak odvíjí od výše příjmů, majetku a kulturního kapitálu.

Můžeme něco ovlivnit?

S pocitem životního štěstí podle sociologů úzce souvisí také vztah lidí ke společenskému uspořádání. Zatímco nastupující kosmopolitní třída má obvykle pocit, že se může otevřeně a kriticky vyjadřovat k celospolečenským otázkám i k tomu, co se děje v jejich obci, příslušníci strádající, ohrožení i tradiční pracující třídy mají častěji pocit, že jsou z veřejné debaty vynecháni a že i když se budou snažit, stejně sami nic nezmění.

„Tento pocit souvisí s jejich ekonomickou pozicí, ale zejména s lidským kapitálem, tedy s jazykovými a počítačovými dovednostmi, které podmiňují využívání online médií a sociálních sítí, a mohou tak posilovat pocit svobody vyjadřovat se ke společenským problémům,“ vysvětlují autoři výzkumu.

Další díl seriálu Rozděleni svobodou se bude podrobně zabývat tématy, která nejvíc rozdělují českou společnost: Jak se zástupci společenských tříd stavějí k otázkám spojeným s migrací, kdo souhlasí s prozápadním směřováním země, a kdo je proti, komu vadí nadnárodní korporace působící v ČR a kdo víc věří v Boha? Dozvíte se to v článku, který vyjde na serveru iROZHLAS.cz v úterý 24. září.

Zdroj článku naleznete ZDE


Vytvořeno: 21. 9. 2019
Poslední aktualizace: 21. 9. 2019 22:29
Autor: